Na první srazík jsem šla dost nejistě. Bylo to pár dní po tom, co jsem se vyloupla na chatu a tak jsem opravdu netušila, co mě tam čeká. Domluvila jsem se s Atíkem, že mě vyzvedne venku před Rikem a přivede na sraz. Vytáhla jsem ho mobilem od večeře. Atíček kupodivu nereptal, byl úžasný.
Už když jsem šla po schodech dolů, tak jsem si všimla povědomé tvářičky. Byla to spolužačka ze základky. Bylo hned o čem mluvit a nakonec jsem byla ráda, že jsem na sraz vyrazila. Po počátečních rozpacích jsem se rozkoukala a připadala jsem si, jako bych všechny už dávno znala. Bylo to fajn.
Na srazíku proběhla i nevídaná oslava Holáskových šedesátin. Řekla bych, že tam oslava začala a v Plzni pak úspěšně pokračovala. Kalif z pódia přečetl přáníčko Holáskovi k narozkám, odvážnější na pódiu i zazpívali s kapelou.
Další srazík následoval brzy poté.
Byl plánovaný na celý víkend, konal se v Plzni a organizovala jej děvčata z Plzně.
Náhledy fotografií ze složky První sraz místnosti 40 a víc v Riku. Září 2003
